Terminologie
Parametry podkladu
Rozměrová přesnost a rovinnost: - U rovinnosti může mít podklad největší odchylku ± 2 mm na kontrolní lati délky 2 m, v případě lepení obkladových prvků tenkostěnným způsobem. Tato tolerance platí, zda jde o stěny nebo podlahy.
Sklon plochy:
- K tomu je třeba použít způsob měření např. hadicovou vodováhou
Pevnost podkladu:
- Před pokládáním je důležité zkontrolovat pevnost povrchu podkladu, zda se nedrolí, zda je soudržný. Přídržnost vrstev (např. přídržnost omítky ke zdivu). Pevnost lze zjistit následovně: rýpání kovovým trnem, poklepem.
Stabilita podkladu
-Je stav kdy podklad nevykazuje žádné pohyby. Dosáhneme to zajištěním pevnosti připojení podkladu (omezením průhybu, chvění apod.). Omezením objemových změn podkladu především vlivem smršťování. Před samotným obkládáním musí být podklad dokonale vytvrzený, vyzrálý a vyschlý, aby se ztratilo napětí, které vzniká při tuhnutí.
Čistota podkladu:
- Je třeba zajistit, aby podklad nebyl znečištěn látkami, které by mohly snižovat přídržnost podkladu k lepící hmotě. To znamená odstranění zbytků starších nátěrů, prachu a dalších nečistot, nesoudržných povrchových vrstev, mastných skvrn, narušených nebo agresivními látkami znečištěných povrchových vrstev betonu nebo omítky.
Nasákavost podkladu:
- Soudržnost převážné většiny cementových a polymercementových lepicích hmot s podkladem se uskutečňuje díky pojivové schopnostem cementu, který však ke své hydrataci (tuhnutí) nezbytně potřebuje vodu. Příliš vysoká nasákavost podkladu proto zhoršuje konzistenci lepicí hmoty, odsává většinu záměsové vody obsažené v lepidle, které nemá dost času dostatečně dozrát. Proto je nutné porézní podklad natřít penetračním nebo spojovacím nátěrem (adhezním můstkem), který podkladovou vrstvu zpevní, omezí její nasákavost a naváže na sebe volné prachové částice, čímž dojde ke zvýšení přídržnosti. Nasákavý podklad se může jednoduše odhalit následujícím postupem: na podklad se nalije menší množství vody a pokud se voda neudrží na povrchu minimálně 5 minut, označíme povrch za nasákavý.
Vlhkost a teplota podkladu:
- Pro pokládku moderní tenkovrstvou metodou, za použití speciálních lepicích hmot, se požaduje minimální vlhkost podkladů (podle typu materiálu). Pro teplotu podkladů platí, že není přípustné obkládat, ani upravovat povrch (např. vyrovnávacími hmotami) v případě poklesu teploty pod + 5 ° C. Optimální teplota podkladu, resp. okolního vzduchu pro úpravu povrchu a lepení obkladů a dlažeb by se měla pohybovat mezi + 5 až +25 ° C. Při teplotách pod + 5 ° C přestává docházet k tuhnutí lepicích hmot a hrozí zamrznutí lepicí hmoty. Údaj na obalech lepicích hmot hovoří o jejich mrazuvzdornosti a týká se již vytvrzení a vyzrálých hmot. Vysoké teploty nad + 25 ° C zase zvyšují odpařování vody (u cementových a vodou ředitelných disperzních lepicích hmot) nebo ředidel. Tím se podstatně zkracuje otevřený čas au cementových lepicích hmot může dojít díky odpaření vody k zastavení hydratace (tuhnutí).
Trhliny:
- Pozornost je třeba věnovat ještě případnému výskytu trhlin. Pokud jde o trhliny, které by mohly působit v rámci obkládaného konstrukčního prvku jako dilatační spára, je důležité tyto trhliny zainjektuje nebo zosponovať. Jinak vzniká riziko, že se vlivem přídržnosti zejména kvalitnější lepicí hmoty k podkladu přenesou dilatační pohyby do obkladu, což může vést k jeho porušení.
Vybrané vlastnosti obkladových prvků
Nasákavost:
- Je schopnost keramických obkladů a dlažeb přijímat kapalinu. Stanoví se v% jako poměr hmotnosti vody absorbované zkušebním vzorkem k hmotnosti vysušeného vzorku. Vysoká nasákavost odpovídá porézní struktuře, zatímco hutná slinutá (velmi kompaktní) vzorek má nasákavost nízkou. Keramické obklady a dlažby s nízkou nasákavostí mají nejlepší provozní vlastnosti a odolnost vůči nejtěžším podmínkám provozu, zejména pokud jde o mrazuvzdornost.
Mrazuvzdornost:
- Je schopnost keramických obkladů a dlažeb vydržet za daných podmínek určený počet cyklů zmrazování a rozmrazování bez následného vzniku závad na glazuře nebo střepu. Pokud je keramický obklad nebo dlažba umístěn uvnitř (např. v chladicích nebo mrazicích) nebo v našich klimatických podmínkách venku, je vždy vystaven působení mrazu a vody. Ta vniká do pórů a poté v nich zmrzne. Když voda přechází z kapalného do pevného stavu, dochází k zvětšování objemu av pórech vznikne mechanické namáhání, které může způsobit prasknutí nebo odštěpení materiálu. Nižší nasákavost je předpokladem větší odolnosti vůči vlivu mrazu. Mrazuvzdorné jsou obklady nebo dlažby s nasákavostí 3%. Jsou to většinou glazované gres nebo Massa gres. Obklady a dlažby s nasákavostí v intervalu 3% až 6% jsou ve většině případů mrazuvzdorné, je však nutné si vyžádat vyjádření výrobce. Mrazuvzdornost ovlivňuje tvar a velikost přítomných pórů. Výrobky s E <10% (pórovinové obkladačky - B III) jsou nemrazuvzdorné, avšak některé cihlové obkladové materiály na základě vhodného rozložení a velikosti přítomných pórů i při nasákavosti nad 10% vykazují za určitých podmínek dobrou mrazuvzdornost.
Tepelná vodivost:
- Je vlastnost materiálu charakterizující jeho schopnost vést teplo. Keramické obklady a dlažby mají dostatečně velkou tepelnou vodivost, která se s výhodou může využít např.. v místnostech s podlahových topením, kde je teplo prostřednictvím dlažeb přenášené do vytápěných prostor. Tepelná vodivost se nejčastěji udává tzv.. součinitelem tepelné vodivosti lv jednotkách (W / mK). Tepelná vodivost některých materiálů: Keramické dlaždice 1,0 - 1,1; Beton 0,8 - 0,9; Cihla plná 0,7 Dřevo 0,2 - 0,4; Pórobeton 0,17; Pěnový polystyren 0,04
Obrusnost:
- Je schopnost neglazovaného keramického výrobku odolávat za daných podmínek obrusné vlivům (např. sucha podrážky a pod.). Udává se v mm3 a pro každou dlaždici popisuje, kolik hmoty dlaždice se obrousilo při normované zkoušce na obrusnost. Z toho vyplývá, že nejodolnější dlaždice vůči obrusu jsou dlaždice s nejnižší hodnotou obrusnosti.
Otěruvzdornost:
- Je schopnost glazovaných keramických výrobků odolávat za daných podmínek účinku brusné směsi. Odolnost proti povrchovému opotřebení závisí na tvrdosti glazury. Hodnota, která slouží ke stanovení odolnosti proti opotřebení glazovaného povrchu dlaždic, se udává jako stupeň PEI. Stupnice odolnosti PEI dosahuje hodnoty od 1 do 5, přičemž výrobky s PEI 1 jsou méně odolné než s PEI 5.
Třída Možnosti použití:
1 třída: Na podlahy, kde není možnost působení abrazivních látek (např. písek, štěrk atd.).. Jsou vhodné do ložnic, koupelen v soukromých bytech, WC bytů atd.)..
2 třída: Na podlahy, kde není možnost působení abrazivních látek (např. písek, štěrk atd.).. Jsou vhodné pro všechny místnosti v soukromých bytech včetně kuchyně.
3 třída: Na podlahy, kde není možnost působení abrazivních látek (např. písek, štěrk atd.).. Jsou vhodné pro všechny obytné místnosti včetně kuchyní a teras, jakož i pro hotelové pokoje, koupelny, nemocniční pokoje a pod.
4 třída: Na podlahy, kde je možné působení abrazivních látek (např. písek, štěrk atd.).. Vhodné jsou především do kaváren, restaurací, hotelů, obchodů, škol, nemocnic, kanceláří kromě prostor pod pulty nebo kolem pokladen a vchodů do veřejných institucí (méně frekventované).
5 třída: Na podlahy nechráněné vůči abrazivním látkám (např. písek, štěrk atd.).. Vhodné jsou pro místnosti s přímým vstupem zvenku - do kaváren, restaurací, obchodů, škol, nemocnic, prostor kolem pultů, pokladen a vchodů do veřejných institucí (více frekventované).
Protiskluznost:
- Pro plochy, na kterých hrozí nebezpečí uklouznutí za vlhka nebo v zimě jsou k dispozici glazované a neglazované dlaždice s protiskluzovou úpravou. Jsou výhodné tam, kde se vyžaduje bezpečný pohyb (např. obchody, bazény, garáže, obchodní střediska, školy, nádraží, administrativní budovy a pod.). Bezpečnost pohybu je nezbytná i v obchodních a průmyslových budovách av prostorách, kde chodí lidé bosí (např. veřejné bazény, sprchy sportovních středisek a pod.).
Protiskluznost dle DIN 51130 - pro pracovní plochy
R9 - soukromé objekty s požadavkem na zvýšenou bezpečnost
R10 - sklady, malé kuchyně, sanitární prostory ...
R11 - školní kuchyně, mycí linky, prádelny, brusírny ...
R12 - velkokuchyně, pracovní jámy, mlékárny ...
R13 - rafinerie tuků, Koželužny, kafilérie ...
Protiskluznost dle DIN 51097 - pro plochy, kde se chodí bosou nohou
A - chodby, převlékárny
B - sprchy, okraje bazénů, dětské bazénky, schody
C - schody pod vodou, šikmé okraje bazénů
Geometrické vlastnosti:
Pro bikotúru BIII (GL), monokotúru BIb (GL), glazovaný gres BIa (GL) a neglazovaný gres (celoprefarbený gres) BIa (UGL).
Vlastnost Povolená tolerance podle EN 14411 - ISO 13006
Rozměry ± 0,5%
Tloušťka ± 5%
Přímost hran ± 0,5%
Pravoúhlost ± 0,6%
Křivost lícních ploch ± 0,5%
Převzetí hotových dlažeb a obkladů
Převzetí hotových dlažeb a obkladů probíhá podle smluvního vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem díla. Pokud tomu tak není, platí pro tuto oblast v současné době norma ČSN 73 3450.
Kontrola dlažeb a obkladů podle ČSN 73 3450
Obklady se kontrolují podle vzhledu. Vnější z odstupu 3 m až 20 m, vnitřní ze vzdálenosti nejméně 2 m, pokud to prostory dovolují. Detaily, realizace, spáry a pod. se kontrolují ze vzdálenosti 0,3 - 2 m. Při kontrole obkladu jako celku se posuzuje průběh svislých a vodorovných spár, jejich pravidelnost a rovnoměrnost, návaznost spár na ostění nebo jiné členění plochy, vyváženost a souměrnost členění v ploše. Při kontrole obkladů v detailech se obklad posuzuje takto: • Rovinnost obložené plochy smí mít největší odchylku 1,5 mm na 2 m. Obkladačky nesmějí vyčnívat více z roviny obkladu, jako je dovolená křivost ploch obkládaček. • Ukončení ploch obkladu musí být rovné, s přihlédnutím k tolerance obkladových prvků. Rohy a kouty musí být vyvážené. • Otvory v obkladech smějí být jen tak velké, aby bylo možné zakrýt jejich růžicemi nebo jinými krycími prvky. Šířka spáry mezi obkládačkou a instalačními nebo jinými vývody nesmí překročit 5 mm, u krabic elektrického vedení 2 mm. • Spáry musí být hladké, rovné, stejně hluboké a široké. • Přilnutí obkladů k podkladu se kontroluje poklepem na obklad, při kterém se nesmí ozvat dutý zvuk.
Kontrola dlažeb dle ČSN 74 4505
Mezní odchylky místní rovinnosti nášlapné vrstvy se stanoví takto: • v místnostech pro trvalý pohyb osob (podlahy v obývacích místnostech, ložnicích, dětských pokojích, v kuchyních, v příslušenství bytu, nemocniční pokoje, kulturní zařízení, obchody) nebo ve vnitřních komunikačních objektech; pokud nášlapnou vrstvu tvoří podlahové povlaky (např. PVC. guma, textil), lité podlahoviny, vlysy a mozaikové parkety, smí být největší odchylka 2 mm na 2 m; • v ostatních prostorech objektů - dlažby z keramických dlaždic v hygienických zařízeních a na vnitřních komunikacích smí být největší odchylka 4 mm na 2 m. Pro podlahy z betonových vrstev, terasových dlaždic v podřadných místnostech (kotelny, sklepy, úhel) je dovolena největší odchylka 5 mm na 2 m.
Rozměrová přesnost a rovinnost: - U rovinnosti může mít podklad největší odchylku ± 2 mm na kontrolní lati délky 2 m, v případě lepení obkladových prvků tenkostěnným způsobem. Tato tolerance platí, zda jde o stěny nebo podlahy.
Sklon plochy:
- K tomu je třeba použít způsob měření např. hadicovou vodováhou
Pevnost podkladu:
- Před pokládáním je důležité zkontrolovat pevnost povrchu podkladu, zda se nedrolí, zda je soudržný. Přídržnost vrstev (např. přídržnost omítky ke zdivu). Pevnost lze zjistit následovně: rýpání kovovým trnem, poklepem.
Stabilita podkladu
-Je stav kdy podklad nevykazuje žádné pohyby. Dosáhneme to zajištěním pevnosti připojení podkladu (omezením průhybu, chvění apod.). Omezením objemových změn podkladu především vlivem smršťování. Před samotným obkládáním musí být podklad dokonale vytvrzený, vyzrálý a vyschlý, aby se ztratilo napětí, které vzniká při tuhnutí.
Čistota podkladu:
- Je třeba zajistit, aby podklad nebyl znečištěn látkami, které by mohly snižovat přídržnost podkladu k lepící hmotě. To znamená odstranění zbytků starších nátěrů, prachu a dalších nečistot, nesoudržných povrchových vrstev, mastných skvrn, narušených nebo agresivními látkami znečištěných povrchových vrstev betonu nebo omítky.
Nasákavost podkladu:
- Soudržnost převážné většiny cementových a polymercementových lepicích hmot s podkladem se uskutečňuje díky pojivové schopnostem cementu, který však ke své hydrataci (tuhnutí) nezbytně potřebuje vodu. Příliš vysoká nasákavost podkladu proto zhoršuje konzistenci lepicí hmoty, odsává většinu záměsové vody obsažené v lepidle, které nemá dost času dostatečně dozrát. Proto je nutné porézní podklad natřít penetračním nebo spojovacím nátěrem (adhezním můstkem), který podkladovou vrstvu zpevní, omezí její nasákavost a naváže na sebe volné prachové částice, čímž dojde ke zvýšení přídržnosti. Nasákavý podklad se může jednoduše odhalit následujícím postupem: na podklad se nalije menší množství vody a pokud se voda neudrží na povrchu minimálně 5 minut, označíme povrch za nasákavý.
Vlhkost a teplota podkladu:
- Pro pokládku moderní tenkovrstvou metodou, za použití speciálních lepicích hmot, se požaduje minimální vlhkost podkladů (podle typu materiálu). Pro teplotu podkladů platí, že není přípustné obkládat, ani upravovat povrch (např. vyrovnávacími hmotami) v případě poklesu teploty pod + 5 ° C. Optimální teplota podkladu, resp. okolního vzduchu pro úpravu povrchu a lepení obkladů a dlažeb by se měla pohybovat mezi + 5 až +25 ° C. Při teplotách pod + 5 ° C přestává docházet k tuhnutí lepicích hmot a hrozí zamrznutí lepicí hmoty. Údaj na obalech lepicích hmot hovoří o jejich mrazuvzdornosti a týká se již vytvrzení a vyzrálých hmot. Vysoké teploty nad + 25 ° C zase zvyšují odpařování vody (u cementových a vodou ředitelných disperzních lepicích hmot) nebo ředidel. Tím se podstatně zkracuje otevřený čas au cementových lepicích hmot může dojít díky odpaření vody k zastavení hydratace (tuhnutí).
Trhliny:
- Pozornost je třeba věnovat ještě případnému výskytu trhlin. Pokud jde o trhliny, které by mohly působit v rámci obkládaného konstrukčního prvku jako dilatační spára, je důležité tyto trhliny zainjektuje nebo zosponovať. Jinak vzniká riziko, že se vlivem přídržnosti zejména kvalitnější lepicí hmoty k podkladu přenesou dilatační pohyby do obkladu, což může vést k jeho porušení.
Vybrané vlastnosti obkladových prvků
Nasákavost:
- Je schopnost keramických obkladů a dlažeb přijímat kapalinu. Stanoví se v% jako poměr hmotnosti vody absorbované zkušebním vzorkem k hmotnosti vysušeného vzorku. Vysoká nasákavost odpovídá porézní struktuře, zatímco hutná slinutá (velmi kompaktní) vzorek má nasákavost nízkou. Keramické obklady a dlažby s nízkou nasákavostí mají nejlepší provozní vlastnosti a odolnost vůči nejtěžším podmínkám provozu, zejména pokud jde o mrazuvzdornost.
Mrazuvzdornost:
- Je schopnost keramických obkladů a dlažeb vydržet za daných podmínek určený počet cyklů zmrazování a rozmrazování bez následného vzniku závad na glazuře nebo střepu. Pokud je keramický obklad nebo dlažba umístěn uvnitř (např. v chladicích nebo mrazicích) nebo v našich klimatických podmínkách venku, je vždy vystaven působení mrazu a vody. Ta vniká do pórů a poté v nich zmrzne. Když voda přechází z kapalného do pevného stavu, dochází k zvětšování objemu av pórech vznikne mechanické namáhání, které může způsobit prasknutí nebo odštěpení materiálu. Nižší nasákavost je předpokladem větší odolnosti vůči vlivu mrazu. Mrazuvzdorné jsou obklady nebo dlažby s nasákavostí 3%. Jsou to většinou glazované gres nebo Massa gres. Obklady a dlažby s nasákavostí v intervalu 3% až 6% jsou ve většině případů mrazuvzdorné, je však nutné si vyžádat vyjádření výrobce. Mrazuvzdornost ovlivňuje tvar a velikost přítomných pórů. Výrobky s E <10% (pórovinové obkladačky - B III) jsou nemrazuvzdorné, avšak některé cihlové obkladové materiály na základě vhodného rozložení a velikosti přítomných pórů i při nasákavosti nad 10% vykazují za určitých podmínek dobrou mrazuvzdornost.
Tepelná vodivost:
- Je vlastnost materiálu charakterizující jeho schopnost vést teplo. Keramické obklady a dlažby mají dostatečně velkou tepelnou vodivost, která se s výhodou může využít např.. v místnostech s podlahových topením, kde je teplo prostřednictvím dlažeb přenášené do vytápěných prostor. Tepelná vodivost se nejčastěji udává tzv.. součinitelem tepelné vodivosti lv jednotkách (W / mK). Tepelná vodivost některých materiálů: Keramické dlaždice 1,0 - 1,1; Beton 0,8 - 0,9; Cihla plná 0,7 Dřevo 0,2 - 0,4; Pórobeton 0,17; Pěnový polystyren 0,04
Obrusnost:
- Je schopnost neglazovaného keramického výrobku odolávat za daných podmínek obrusné vlivům (např. sucha podrážky a pod.). Udává se v mm3 a pro každou dlaždici popisuje, kolik hmoty dlaždice se obrousilo při normované zkoušce na obrusnost. Z toho vyplývá, že nejodolnější dlaždice vůči obrusu jsou dlaždice s nejnižší hodnotou obrusnosti.
Otěruvzdornost:
- Je schopnost glazovaných keramických výrobků odolávat za daných podmínek účinku brusné směsi. Odolnost proti povrchovému opotřebení závisí na tvrdosti glazury. Hodnota, která slouží ke stanovení odolnosti proti opotřebení glazovaného povrchu dlaždic, se udává jako stupeň PEI. Stupnice odolnosti PEI dosahuje hodnoty od 1 do 5, přičemž výrobky s PEI 1 jsou méně odolné než s PEI 5.
Třída Možnosti použití:
1 třída: Na podlahy, kde není možnost působení abrazivních látek (např. písek, štěrk atd.).. Jsou vhodné do ložnic, koupelen v soukromých bytech, WC bytů atd.)..
2 třída: Na podlahy, kde není možnost působení abrazivních látek (např. písek, štěrk atd.).. Jsou vhodné pro všechny místnosti v soukromých bytech včetně kuchyně.
3 třída: Na podlahy, kde není možnost působení abrazivních látek (např. písek, štěrk atd.).. Jsou vhodné pro všechny obytné místnosti včetně kuchyní a teras, jakož i pro hotelové pokoje, koupelny, nemocniční pokoje a pod.
4 třída: Na podlahy, kde je možné působení abrazivních látek (např. písek, štěrk atd.).. Vhodné jsou především do kaváren, restaurací, hotelů, obchodů, škol, nemocnic, kanceláří kromě prostor pod pulty nebo kolem pokladen a vchodů do veřejných institucí (méně frekventované).
5 třída: Na podlahy nechráněné vůči abrazivním látkám (např. písek, štěrk atd.).. Vhodné jsou pro místnosti s přímým vstupem zvenku - do kaváren, restaurací, obchodů, škol, nemocnic, prostor kolem pultů, pokladen a vchodů do veřejných institucí (více frekventované).
Protiskluznost:
- Pro plochy, na kterých hrozí nebezpečí uklouznutí za vlhka nebo v zimě jsou k dispozici glazované a neglazované dlaždice s protiskluzovou úpravou. Jsou výhodné tam, kde se vyžaduje bezpečný pohyb (např. obchody, bazény, garáže, obchodní střediska, školy, nádraží, administrativní budovy a pod.). Bezpečnost pohybu je nezbytná i v obchodních a průmyslových budovách av prostorách, kde chodí lidé bosí (např. veřejné bazény, sprchy sportovních středisek a pod.).
Protiskluznost dle DIN 51130 - pro pracovní plochy
R9 - soukromé objekty s požadavkem na zvýšenou bezpečnost
R10 - sklady, malé kuchyně, sanitární prostory ...
R11 - školní kuchyně, mycí linky, prádelny, brusírny ...
R12 - velkokuchyně, pracovní jámy, mlékárny ...
R13 - rafinerie tuků, Koželužny, kafilérie ...
Protiskluznost dle DIN 51097 - pro plochy, kde se chodí bosou nohou
A - chodby, převlékárny
B - sprchy, okraje bazénů, dětské bazénky, schody
C - schody pod vodou, šikmé okraje bazénů
Geometrické vlastnosti:
Pro bikotúru BIII (GL), monokotúru BIb (GL), glazovaný gres BIa (GL) a neglazovaný gres (celoprefarbený gres) BIa (UGL).
Vlastnost Povolená tolerance podle EN 14411 - ISO 13006
Rozměry ± 0,5%
Tloušťka ± 5%
Přímost hran ± 0,5%
Pravoúhlost ± 0,6%
Křivost lícních ploch ± 0,5%
Převzetí hotových dlažeb a obkladů
Převzetí hotových dlažeb a obkladů probíhá podle smluvního vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem díla. Pokud tomu tak není, platí pro tuto oblast v současné době norma ČSN 73 3450.
Kontrola dlažeb a obkladů podle ČSN 73 3450
Obklady se kontrolují podle vzhledu. Vnější z odstupu 3 m až 20 m, vnitřní ze vzdálenosti nejméně 2 m, pokud to prostory dovolují. Detaily, realizace, spáry a pod. se kontrolují ze vzdálenosti 0,3 - 2 m. Při kontrole obkladu jako celku se posuzuje průběh svislých a vodorovných spár, jejich pravidelnost a rovnoměrnost, návaznost spár na ostění nebo jiné členění plochy, vyváženost a souměrnost členění v ploše. Při kontrole obkladů v detailech se obklad posuzuje takto: • Rovinnost obložené plochy smí mít největší odchylku 1,5 mm na 2 m. Obkladačky nesmějí vyčnívat více z roviny obkladu, jako je dovolená křivost ploch obkládaček. • Ukončení ploch obkladu musí být rovné, s přihlédnutím k tolerance obkladových prvků. Rohy a kouty musí být vyvážené. • Otvory v obkladech smějí být jen tak velké, aby bylo možné zakrýt jejich růžicemi nebo jinými krycími prvky. Šířka spáry mezi obkládačkou a instalačními nebo jinými vývody nesmí překročit 5 mm, u krabic elektrického vedení 2 mm. • Spáry musí být hladké, rovné, stejně hluboké a široké. • Přilnutí obkladů k podkladu se kontroluje poklepem na obklad, při kterém se nesmí ozvat dutý zvuk.
Kontrola dlažeb dle ČSN 74 4505
Mezní odchylky místní rovinnosti nášlapné vrstvy se stanoví takto: • v místnostech pro trvalý pohyb osob (podlahy v obývacích místnostech, ložnicích, dětských pokojích, v kuchyních, v příslušenství bytu, nemocniční pokoje, kulturní zařízení, obchody) nebo ve vnitřních komunikačních objektech; pokud nášlapnou vrstvu tvoří podlahové povlaky (např. PVC. guma, textil), lité podlahoviny, vlysy a mozaikové parkety, smí být největší odchylka 2 mm na 2 m; • v ostatních prostorech objektů - dlažby z keramických dlaždic v hygienických zařízeních a na vnitřních komunikacích smí být největší odchylka 4 mm na 2 m. Pro podlahy z betonových vrstev, terasových dlaždic v podřadných místnostech (kotelny, sklepy, úhel) je dovolena největší odchylka 5 mm na 2 m.